Děkuji vám. Vím, že to děláte co nejlépe. Ale někteří z vás to nemyslí vážně. Ať děláme cokoli, měli bychom respektovat naši profesi. Ať už zametáte podlahu nebo umýváte toalety na letišti. Bůh sleduje každou práci, kterou děláte.
Já vím. Všichni mě milujete. Slyším to pořád. Něco nového. ( Mistryně, toto je… ) Co? ( Toto je jediné veganské rostlinné mléko vyráběné v Číně. Kolegové zasvěcenci mě požádali, abych Vám ho vzal. ) Och! Ne, ne, ne. Žádný dárek Ne. Omlouvám se. Nepřijmu ho. Dal byste ho někomu jinému? (Ano, dám.) Pokud je to lék, dejte to starším. Pokud jsou to (veganské) sušenky nebo bonbóny, nabídněte to mnichům. Mohou to přijmout; oni to potřebují. Jako osvícený Mistr, to nemohu přijmout. Pokud bych přijímala dárky, stala bych se velmi bohatou. Příliš snadno. Pokud bych nepotřebovala tvrdě pracovat, vydělávat peníze, pak nebudu soucítit s ostatními lidmi. Rozumíte? Musím pracovat usilovněji, abych porozuměla všem. Můj život nesmí být příliš pohodlný. Nechci shlížet z vrchu na vaše dary nebo peníze. Jen to, prosím, nabídněte lidem, kteří to potřebují. Děkuji vám mnohokrát. Bůh vám žehnej.
Dobře, Aulaci (Vietnamci), buďte dobří a zdraví, soudruzi. Přijďte se později najíst do kuchyně. Víte, kde je kuchyň, že? Připraví vám tam jídlo. Kuchyně, připravte věci pro Čínu. A vy, lidé ze Západu, mohu se přidat, jen abych vás pozdravila, pokud tam půjdete. Všichni, ven! Podívejte. Běžte, běžte, běžte! Rychle běžte ven; snadněji mě uvidíte. Tady mě neuvidíte ani po dlouhé době. Chodila jsem dlouho. Je tam mnoho lahodných jídel. ( Bylo to z Vaší lásky, Mistryně. ) Rychle pojďte ven! ( Mistryně, prosím, opatrujte se. ) Dávejte na sebe pozor, všichni. Jsem v pořádku. Jen jsem příliš mnoho meditovala, takže jsem otupělá. Jděte, jděte, jděte! Jdu ven za vámi. ( Mistryně, máte krásné brýle. ) Cože? ( Vaše brýle jsou velmi pěkné. ) Nejsou krásné? Děkuju. (Mistryně je velmi krásná.) To je makeup. Nanesla jsem si makeup. Ahoj všichni. Zmínila se, že brýle jsou pěkné. Myslela jsem, že… obdivuje mé oči. Ach! ( Oči Mistryně jsou také krásné. ) Jen si dělám legraci. Nevadí mi to. (Mistryně je krásná.) Děkuji. Děkuji. To je v pořádku, jen si dělám legraci. Jen jsem si dělala legraci sama ze sebe. (Je to pravda. Mistryně je vždy krásná.) Jen jsem se smála sama na sobě.
Upřímně řečeno, neměla jsem takovou pěknou, velkou postel už velmi dlouhou dobu. Páni! Přistěhovala jsem se na pár dní. Vypadalo to tak krásně, že jsem se na tom neodvážila spát. Nejsem na to zvyklá. Dnes jsem byla příliš unavená, tak jsem si na to lehla. Páni! Velmi pohodlná. Zpočátku jsem si stěžovala, proč mi dali tak velkou postel. My mniši bychom neměli spát v pěkných, velkých postelích. Nakonec jsem si řekla: Zapomeň na to! Ty, stará ženo, si vždy stěžuješ. Jednoduše přijmi to, co jsi dostala. Nekritizuj vždy, nebo neklaď nejrůznější požadavky. Dobré je, že je tady postel; pokud ne, pak spi na pohovce. Spi na posteli, pokud tam je. Není třeba si dělat starosti o tvém postavení mnicha. Už nevypadáš jako mnich. Na co si ještě stěžovat, nebo s čím si dělat starosti? Vypadá velmi pěkně. Takovou jsem neměla už velmi dlouhou dobu. Obvykle jsem si lehla jen na pohovku, se psy vedle mě nebo na podlaze. Když jsem viděla tu postel, páni! Je extravagantní. Takový luxus jsem neviděla už dlouhou dobu. Je to jako postel pro královskou rodinu. Není po pravdě extravagantní, jen že velmi pěkně uspořádali ložní povlečení, jako v hotelu. Byla jsem trochu zastrašená. Je to pro mě? Spávám nedbale už velmi dlouho. Jen tak příležitostně na pohovce, nebo na podlaze nebo tak něco. Byla bych nesmírně vděčná, kdybych měla vůbec čas spát. Jak bych mohla mít zálibu v takovém krásném povlečení? Je krásně naaranžované s krásným prostěradlem. Je v jednoduché šedé barvě, nic luxusního. Ale je to zářivé a velmi hladké. Takové hladké prostěradlo jsem neměla už dlouhou dobu. Jednoduše položili deku na pohovku. Spím tedy jen na tom, něčím přikrytá a už to je velmi pohodlné. Nemohla jsem se dočkat, až se trochu vyspím. Proč bych měla žádat o ložní povlečení nebo cokoliv? Tento dům vypadá trochu extravagantně. Ve skutečnosti je to sestaveno z nákladních kontejnerů. Je to tak? Není to uděláno z nákladních kontejnerů? Pak přidali vnější vrstvu, aby to vypadalo jako dům.
Ach! Nyní mám pocit, že jsem spíš jako lidská bytost. Řekla jsem jim, že teď více připomínám člověka, protože mám dům a postel člověka. Venku je dokonce pavilon. Páni! Mám pocit, že…Zajímalo by mě, jestli je to pro mě nebo pro někoho jiného. Někdy pořád cítím, že jeskyně je pro mě vhodnější. Stále raději spím v jeskyni. Ale dnes jsem byla příliš unavená, protože jsem nemohla spát. V noci jste mě vyrušili; nemohla jsem ani meditovat. Tak jsem vstala a zkoušela jsem si připravit snídani západního stylu, s (veganským) toustem a džemem. Dali mi několik sklenic. Dlouho jsem je nejedla, tak jsem je chtěla zkusit. Nakonec všechny čtyři kousky (veganského) chleba byly spáleny k nepoznání. Byly tak spálené, že ztratily tvar. Tak jsem řekla, zapomeň na to. Možná, to byl můj špatný osud a nemohla jsem si užít toust a džem. Zapomeň na to. To není velký problém. Byla jsem jen roztržitá. Toustovač, který zakoupili, byl příliš moderní a příliš lesklý. Byl tak lesklý, že jsem ani nemohla přečíst čísla. Používala jsem menší a levnější, poloviční velikosti tohoto. Velmi jednoduchý a čísla byla jasná. Tenhle je příliš lesklý. Je to zdokonalený model. Nemohla jsem na to přijít, tak jsem jen tak nahodile opékala. Poté se spálily. Jen jsem se na chvíli odvrátila, a byly spáleny. Tento je příliš technicky vybavený a příliš zdokonalený. Také příliš drahý, příliš lesklý a příliš rychlý. Obyčejně, doma, má malá hloupá trouba potřebovala půl dne na opečení chleba. Tenhle, páni! Jen jsem přešla na chvilku do jiné místnosti. Než jsem se vrátila, v celém domě byl zápach. Chléb byl úplně spálený. Bylo to opravdu spálené, ne opečené. Černé jako asfalt na silnici. Pak jsem opékala další, a znovu to bylo spálené! Můj ty Bože! Když mi kupujete nové věci, prosím, pište velkou a jasnou angličtinou. Ne vždy nosím své brýle. Brýle mám v kanceláři, tak jsem to nemohla přečíst. Všechny čtyři toasty byly spálené. Už jsem to vzdala. Zkusím to později, pomalu.
Ale připravili jste věci velmi dobře. Většinou jste napsali velkými anglickými písmeny. To je dobré. Děkuji mnohokrát. Děkuji, že jste to udržovali v dobrém stavu. Teď, když jsem tady, věci jsou v nepořádku. Nedokázala jsem to udržovat tak hezky jako jste to udržovali vy, když jsem tady nebyla. Nyní jsou psí deky a pelechy všude poházené. Jejich stopy jsou všude, i na pohovce. Je to proto, že probíhá práce vzadu na trávníku. Že jo? Je tu příliš mnoho vody, a místo je blátivé. Psi tam chodí, protože milují trávu. Když vstoupí do domu, květiny jsou všude. Jejich květinové stopy pokrývají celé místo, neušetří ani jediný milimetr prostoru. Všude razí své pečeti. Nyní je místo v nepořádku, už tak pěkně nevypadá. Ne tak pěkně, jak jste to poprvé přichystali. Nevadí. Takhle by měly vypadat domy, ve kterých lidé přebývají. Dobrá. Sbohem. Mír a bezpečí vám.
Snažte se, co nejlépe meditovat místo toho, abyste podřimovali. Není to totéž. Meditování a podřimování není totéž. Děkuji. (Děkujeme Vám, Mistryně.) Děkuji vám. Vím, že to děláte co nejlépe. Ale někteří z vás to nemyslí vážně. Ať děláme cokoli, měli bychom respektovat naši profesi. Ať už zametáte podlahu nebo umýváte toalety na letišti. Bůh sleduje každou práci, kterou děláte. Cokoli děláte, je práce. Bůh je také uvnitř lidí venku, kteří zametají podlahy nebo řídí taxíky. Takže, když na něčem pracujeme, měli bychom to dělat, jako lidé venku. Pokud by to neudělali dobře, ztratili by práci a hladověli by. Samozřejmě to nebude tak špatné, když pracujete pro mě. Přesto stále musíte respektovat svou práci. Nesmíte to brát na lehkou váhu. To znamená, že nerespektujete sebe ani ostatní lidi. To mi je líto. Musím s nimi mluvit čínsky, s mou milovanou karmou. Jiný druh karmy. O druhu méně než vynikající práce, kterou dělají. Musím jim něco říct. Možná se změní. V budoucnu budou věnovat větší péči a více pozornosti.
Obtěžujeme ostatní lidi. Pokud by to viděli každý den, nebyli by to schopni tolerovat. Prokleli by vás. Nejsou to duchovní praktikující. To je to, co praktikují. Rozumíte? Pak to pro nás také není dobré. Proto, co není dobré pro ostatní, není dobré pro nás. Rozumíte? Lidé jsou jiní než psi, kteří nic neřeknou, bez ohledu na to, co jim uděláte. Možná něco řeknou, ale neslyšíte je. Rozumíte? Někteří psi si stěžují. Ano, moji psi si stěžují, že jim pomocník nedal veganské žvýkací pochoutky. (Zubní žvýkačky.) Zubní žvýkačky. Není to běžné jídlo, ale oni to milují. Mohou spolykat celý balíček. Ale to není jídlo, a nemohou toho tolik jíst. Tak jsem jim řekla, aby psům moc nedávali. Také jim nějaké dám, když přijdou do domu. Tak si mi stěžovali, že se jim ten hoch nelíbil. Zeptala jsem se jich proč. „Není na psy hodný.“ „Nezachází se psy pěkně.“ Zeptala jsem se: „Jakým způsobem?“ „Nedává nám pamlsky.“ Řekla jsem: „Řekla jsem jim, aby vám dali.“ Řekl: „Je to příliš málo.“ Velký pes si postěžoval. Také řekl: „Mladí jsou příliš hluční. Raději zůstanu sám.“ Štěňata jsou mladá, a zbožňují ho. Kdykoli ho uviděla, zpívala a tančila. Držela se poblíž a ukazovala se před ním. Nemohl to vystát. Řekl, že s nimi také nerad spí, kvůli energii štěňat. „Energie štěňat je velice bouřlivá.“ To mi řekl. Nerad se drží kolem nich. Oni ano. Psi umí mluvit, jen že to neslyšíme. Nejste schopni to slyšet. Také to nechci slyšet. Stěžují si hodně. Zvláště ten velký, specializuje se na stížnosti. Tady příliš chladno, a tam je příliš teplo. Nedostatek lahůdek, příliš málo. Dávám přednost této svačince a ne té druhé. Všechny možné stížnosti. Ano, umí mluvit, a je v tom velmi dobrý. Je to jen tak, že je neslyšíte… někteří z vás mohou být schopni je slyšet. Rozumíte, ano? Nelžu. Někteří z vás je slyší a rozumí. Je v pořádku, jestliže ty psy neslyšíte. Je dost dobré slyšet Buddhu. Je v pořádku, pokud slyšíte Boha. Vše je v pořádku, pokud ty psy neslyšíte. Bývali jsme schopni to slyšet. Po tolika eonech a život po životě, jsme jedli a dělali všechny možné chaotické věci. Takže jsme ztratili spoustu ze zázračných energií a schopností. Bývali jsme schopni létat. Teď nemůžeme, protože příliš mnoho jíme a stali jsme se příliš těžkými. Když jsme sem poprvé přišli, na krátkou chvíli, stále jsme mohli létat. A když muži uviděli ženy, nic neudělali. Totéž, když ženy viděly muže. Později, čím více jsme jedli, čím více jsme chtěli. To je ten problém. Nyní také myslíte jenom na to, jak se stát breathariány. Pokud jen myslíte, nic se nezmění. Můžete si myslet, protože přemýšlení nestojí nic.
Dobře. Nyní půjdu. Děkuju. Sbohem. Dobře, nyní půjdu. Děkuji. Sbohem. Děkuji mnohokrát za vaši pomoc. Děkuji za péči o dům. Pokusím se. Nejsem si jistá, zda budu moci zůstat dlouho. Jsem zvyklá na Hsihu. Jsem na to zvyklá. Tam jsem izolovaná. Tady je to, jako bych bydlela u silnice. Je to postaveno na straně silnice. A není to obklopeno zahradami. Jen malá zahrada a vzadu trochu trávy. V Hsihu jsou všude prostranství, kde mohu chodit. Dobře, je to v pořádku. Co bude, bude. Ale bydlení tady má i výhody. Není třeba cestovat autem. Někdy to může být nebezpečné. Například minule, exploze na dálnici. Také se to jednou stalo ve Francii. Tady se stala exploze minulý týden. Stěžovala jsem si bohům, kteří se mají starat o mou bezpečnost. „Proč jste mě nevarovali?“ Řekli: „Bylo nám to zakázáno.“ Zeptala jsem se: „Kdo vám to zakázal?“ Řekli: „To Vy.“ To jsem já, tato dáma. Řekla jsem: „Kdy jsem vám zakázala, abyste mě varovali?“ Řekli: „Bylo to velmi dávno, než jste sem vůbec přišla.“ „Bylo nám zakázáno podat jakékoli varování.“ „Můj ty Bože!“ Řekla jsem: „Mockrát vám děkuji. Je velmi nápomocné vás mít kolem sebe.“ Totéž s mými žáky. Nikdo není okolo, když je potřebuji. Ale mnozí přicházejí, když je nepotřebuji. Mnoho lidí přichází o nedělích. Když je potřebuji, jsem vždy sama. Jsem opravdu unavená. Musím zařizovat věci, sbalit věci a vybalit věci. Někdy mám pocit, že je toho na mě moc, ale neodvažuji se hledat pomoc od kohokoli. Mohli by mi zničit věci, nebo je vyhodit. Nebo bych mohla vyvolat záchvaty vzteku a pak zničit náš vztah. Raději si to udělám pomalu sama. Udělám to, pokud mohu; pokud ne, tak na to zapomeň. Je to velmi obtížné najít bezpodmínečné pomocníky. Mají přijít, aby mi pomohli, ale místo toho nechají nějaký neviditelný suvenýr. Neklekejte! Už jste tak starý. Proč klečíte? Postavte se. Neklekejte. To bolí. To bolí.
Bůh vám žehnej. Buddha vám žehnej. ( Děkujeme Vám, Mistryně. ) Kéž jste klidní a šťastní a dobře praktikujete. Dobře, sbohem. (Děkujeme Vám, Mistryně.) Sbohem. Všichni jsme transparentní. Dokonce i psi si nás mohou přečíst jako knihu. (Ano.) Rozumíte? (Rozumíme.) Dokonce váš pes si vás dokáže přečíst. Psi, kočky, kachny, všichni si vás dokáží přečíst. Ano? (Ano.) Takže si nemyslete, že se můžete před ostatními skrýt. (Ano.) Sbohem. Děkuji vám. Miluji vás. ( Milujeme Vás. Milujeme Vás, Mistryně. )